Starší žáci odehráli další turnaj v Lomnici nad Popelkou
Cesta na další turnaj nebyla dlouhá, tentokrát jsme vyrazili do Lomnice nad Popelkou. Po 14 dnech nás čekala odveta s Mývaly z Liberce a zápas proti domácímu týmu.
Vzhledem k postavení v tabulce a stejnému počtu bodů, které jsme my a soupeř měli, byl tento zápas jak se říká „o šest bodů“. Z prvního měření sil jsme si odnesli spoustu poučení, na kterých jsme postavili zápasovou taktiku.
Po celý zápas jsme chtěli být aktivní, v pohybu, především bez míčku, vyvarovat se osobních soubojů s fyzicky vyspělejšími hráči soupeře a k tomu všemu hrát čelem do hry, využívat principu „přihraj a běž“. Zároveň být velmi pozorný v obraně a nepouštět šikovné útočníky soupeře do zakončení.
Hned při prvním střídání jsme se díky naší aktivitě dokázali dostat třikrát k nebezpečným střelám, bohužel bez úspěchu. Naproti tomu jsme první dlouhý nahozený míček na soupeřova kapitána ubránit nedokázali a dostali první gól zápasu.
Tento moment náš výkon naštěstí neovlivnil, dále jsme pokračovali v aktivní hře, díky které jsme se dostávali do zakončení. Odměnou nám do konce první třetiny byly dva góly, díky kterým jsme otočili skóre zápasu.
Druhá třetina podobná té první, jen jsme trochu více přidali v napadání obránců, abychom ještě více znepříjemnili soupeři rozehrávku. Bohužel spousta našich šancí zůstala nevyužitá, i díky skvělým zákrokům soupeřova brankáře. Prosadit se dokázal pouze Jéňa Šimon, ale i tak to v té chvíli znamenalo naše dvoubrankové vedení. Nešťastný odraz míčku od naší hokejky přímo na soupeřovu však znamenal gól v naší síti a stav po dvou třetinách 3:2 z našeho pohledu.
Poslední část jsme nemohli začít hůře. Už po 16 vteřinách jsme po individuální chybě Péti Trakala dostali vyrovnávací gól. Ale pořád jsme byli ve hře, i když už pomalu začal trochu „uvadat“ pohyb. Šance jsme si ale pořád ještě dokázali vypracovávat, ale ta produktivita nás v posledních zápasech trápí. Naprostý zlom pak přišel v polovině šesté minuty. Pomalý míček z hokejky Kuby Stěhuli, který se kutálel do naší branky, nedokázal Tomík Boch odkoupnout a dali jsme si tak „výstavní“ vlastní gól. Tohle nás naprosto zlomilo. Soupeř pak ještě přidal tři góly a my dokázali dát už jenom jeden. Konečný výsledek tak skončil 4:7 v náš neprospěch a ani v odvetě jsme nedokázali bodovat.
Druhý zápas nám do cesty postavil domácí tým z Lomnice, který do utkání nastoupil pouze se sedmi dětmi do pole, což byl hlavní faktor, který ovlivnil celý průběh zápasu.
Z naší strany došlo v první třetině k lehčímu podcenění, pohyb nebyl absolutně ideální a s výkonem z prvního zápasu se to nedalo srovnat. Vědomí, že soupeř má jen dva hráče na střídání byl asi silnější. Nicméně hlavně díky prvnímu útoku jsme úvodní část vyhráli 3:0.
Od druhé třetiny se náš pohyb a hra začala zlepšovat, i když do ideálu měla daleko a víme, že dokážeme hrát mnohem lépe. Vzhledem k ubývajícím silám soupeřových hráčů byla jen otázka, kolik gólů dokážeme nastřílet. Konečný účet jsme uzavřeli na 13 brankách, kdy bodově „řádil“ hlavně první útok a především Oski Fiala s bilancí sedmi gólů a Jéňa Šimon s bilancí pěti gólů a tří asistencí.
Jak tento důležitý turnaj zhodnotil trenér Jan Šimon?
„Nakonec se díky okolnostem ukázalo, že tento turnaj byl hlavně o tom první zápase s Mývaly. Co k tomu říct? Je to sport a kluci takových zápasů asi ještě hodně zažijí. Bude to znít sebevědomě, ale rozhodně nevyhrál lepší tým. Náš výkon byl skvělý, soupeř nás vůbec ničím nepřekvapil. Kluci plnili taktický plán, jak měli, ale bohužel ani tak to k bodům nevedlo. Srazily nás dva nešťastné momenty po individuálních chybách, které ke sportu patří. My jsme naopak spoustu svých šancí proměnit nedokázali, a tak se z vítězství radoval šťastnější tým.
Druhý zápas vzhledem k počtu domácích hráčů byl jen o tom, jak moc těžký si ho sami uděláme. Rozhodně jsme nepředvedli to nejlepší co v nás je, ale nakonec se počítají body a ty jsme získali.
Je před námi stále spousta práce. Teď se musíme pořádně připravit na domácí turnaj, kde nás opět čeká zápas o šest bodů proti vedoucímu týmu tabulky FBC Liberec „B“.
Děkuji klukům za předvedené výkony, rodičům za pomoc s dopravou a podporu v hledišti.“